Pálení čarodějnic (také Filipojakubská noc, Valpuržina noc nebo Beltine) jsou označení pro noc z 30. dubna na 1. května. Je to velmi starý a dodnes živý lidový svátek.

My modeláři uctíme tyto tradice samozřejmě řádně pekelně čarodějným letem a po setmění opečeme buřty na skromném ohýnku

Letos se slétneme v sobotu 30. 4. 2016 od 17 hodin !!!

A vezměte cokoliv, co může létat v noci - osvětlené modely letadel, vrtulníků, koptér, vzducholodí... a klidně i autíček.

Tuto noc se lidé schází u zapálených ohňů a slaví příchod jara. Na některých místech se staví májka. Noc z 30. dubna na 1. května bylo pokládána za magickou. Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodeností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků. Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých se daly nalézt poklady. Hlavním úkolem tohoto starého lidového svátku byla oslava plodnosti. Na ochranu před čarodějnicemi (původně před zlými duchy a démony obecně, čarodějnice jsou až výsledkem inkvizičních procesů) se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic“. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti. Zvyky a tradice našich vesnic vychází přímo z pohanství a oslav matky přírody avšak jsou silně ovlivněny křesťanstvím, které se snaží pohanství vykořenit. Krásný popis toho jak byly pohanské zvyky přizpůsobeny najdeme například v knize Šifra mistra Leonarda.